Stále se setkáváme s názorem, že pokud lidé žijí v ústavu, měli by tam i zůstat, protože jim tam je lépe. My, jako organizace, jsme na cestě ke změně. Snažíme se i v ústavním zařízení klienty co nejvíce zapojovat do běžného dění jako je úklid, praní, žehlení, vaření atd. Je pro nás již samozřejmostí, že i lidé s nejvyšší mírou postižení jezdí nakupovat, ke kadeřnici, na kosmetiku, masáže nebo třeba do cukrárny na kávu atd.Odměnou nám všem je sledovat tak výrazné pozitivní změny v životě našich klientů a jejich radost ze života. Má to smysl!